Hlavní výzvou při výstavbě nového hangáru bylo splnění stavebních předpisů. Povolení bylo uděleno pouze pro náhradní stavbu, a tak musel být zachován půdorys i zakřivený tvar původní budovy. Na rozdíl od starého ocelového hangáru však měl být nový hangár postaven výhradně ze dřeva. Aby architekti ze studia Smyk Fischer zdůraznili industriální estetiku a zároveň stavbě dodali lehkost, zvolili konstrukci z příhradových nosníků. Reakcí na tento požadavek byl návrh společnosti Ripkens Wiesenkämper ve spolupráci s Marx Krontal Partner: čistě dřevěný příhradový systém, který díky téměř 600 inovativním dřevěným uzlům a nosníkům nevyžadoval vůbec žádné použití oceli.

Nosná konstrukce se skládá z patnácti impozantních dvoukloubových oblouků, z nichž každý dosahuje výšky 26 metrů. Horní pásy a diagonální pruty vazníků jsou integrovány do střešního pláště z panelů z křížem lepeného dřeva (CLT). Ochrannou vnější vrstvu tvoří hliníková falcovaná krytina. Mimořádným prvkem stavby jsou obrovská dvoukřídlá vrata. Aby bylo možné masivní křídla vrat, z nichž každé váží 72 tun, přesně přemístit, byla nutná specializovaná odbornost v oblasti manipulace s velkými pohyblivými prvky. Tu do projektu přinesla společnost Dr. Schippke + Partner. Ve spolupráci s odborníky na hydrauliku vyvinuli kombinaci masivních pantů a kolejnicového systému, po kterém jsou vratová křídla vedena elektromotory o výkonu 80 koní.

Hangár vzducholodí v Mülheimu není působivý pouze svou jedinečnou konstrukcí - nastavuje také nová měřítka pro udržitelnou výstavbu. Díky použití celkem přibližně 557 tun smrkového dřeva se podařilo ušetřit zhruba 156 tun CO₂ ve srovnání s lehkou ocelovou konstrukcí. Budova zároveň dodržuje zásady cirkulární výstavby: dřevěný skelet i hliníkový vnější plášť jsou stoprocentně rozebíratelné, a lze je tedy znovu použít nebo recyklovat. Na podporu tohoto záměru byly všechny komponenty budovy zdokumentovány a prostřednictvím digitálního registru materiálů madaster byly informace o materiálech uloženy v materiálovém pase komponent. Části hangáru jsou již "z druhé ruky": spodní konstrukci tvoří základy ze staré haly vzducholodí a podlaha využívá staré betonové desky zachráněné z bývalého logistického centra.

Společnost Ripkens Wiesenkämper použila pro konstrukční návrh software ALLPLAN. Nejprve vytvořili kompletní 3D model stavby, včetně detailních prvků, jako jsou složité spoje a další kritické oblasti. Model byl pravidelně využíván pro detekci kolizí, aby bylo možné co nejdříve identifikovat potenciální konflikty mezi stavebními prvky. Sloužil také jako podklad pro přesný odhad materiálu a nákladů. Kromě tohoto modelu, vypracovali inženýři model výztuže základů hangáru, který umožnil přesné znázornění rozmístění výztuže a umožnil snadné vytvoření výkresů bednění a výztuže. Díky cloudovému plánování v reálném čase mohlo v systému ALLPLAN pracovat na stejném modelu více projektantů současně.