Zelené fasády – zelené oázy ve městech

V architektuře už delší dobu roste trend bydlení v blízkosti přírody. Obyvatelé měst mají stále větší potřebu mít v bezprostředním okolí více zeleně. Kromě rozsáhlých parků a zelených ploch jsou důležitou součástí i vertikální zahrady. Osázené fasády představují nejen zvláštní výzvu pro výběr rostlin a strukturu budovy, ale zároveň přinášejí řadu výhod, které pozitivně ovlivňují celou městskou čtvrť. Vysvětlíme vám, jak fungují, a ukážeme inspirativní příklady z celé Evropy.

Friedensreich Hundertwasser již v roce 1978 vybavil budovu Banca Catalana v Barceloně nástěnnou zahradou. Fasády zakryl stovkami květináčů, ze kterých vyrůstaly rostliny jako v džungli. Samotný nápad je však mnohem starší. Pro italského architekta Mattea Thuna (*1952) představuje zelená architektura návrat k normálnosti, obnovení spojení mezi člověkem a přírodou.

V poslední době výrazně ovlivnil vizi vertikálních zahrad francouzský botanik a zahradní umělec Patrick Blanc (*1953). Zkrášlil fasádu Caixa Forum v Madridu pomocí 15 000 rostlin z 250 různých druhů. Jeho dílo najdeme i v Musée du Quai Branly v Paříži, kde navrhl nástěnnou zahradu o rozloze 800 metrů čtverečních.

V říjnu 2014 dokončil italský architekt Stefano Boeri dvě obrovské obytné věže v Miláně nazvané „Bosco verticale“ – vertikální les. Speciální fasády těchto dvou obytných věží vysokých 111 a 76 metrů jsou pokryty více než 100 různými druhy rostlin na ploše 20 000 metrů čtverečních. Kromě toho zde roste asi 800 stromů, které dosahují až devíti metrů na výšku. Tyto rostliny musejí odolávat intenzivnímu slunečnímu záření, ztrátě vlhkosti i silnému větru v horních patrech. Proto jsou vhodné zejména popínavé rostliny, jako jsou vinná réva, trvalky a malé dřeviny. Nicméně uvažovat lze i o jehličnanech nebo dubu.

Rostliny vytvářejí kyslík a filtrují prach, znečišťující látky a hluk. Kromě toho zlepšují kvalitu ovzduší a regulují silné výkyvy teplot. Odborníci se přou o to, do jaké míry se tím klima města skutečně zlepšuje. Aby bylo dosaženo měřitelných účinků, bylo by v uličním prostoru zapotřebí několik set metrů čtverečních osázených fasád. Na toto téma sice existuje několik studií, ty však pouze potvrzují dlouhodobě známé pozitivní účinky a skromné výhody. První novější projekty jsou zatím ve fázi testování.

Odborníci se však shodují v tom, že zeleň má pozitivní vliv na psychiku lidí. Obyvatelé velkoměst vnímají například osázené vnitrobloky jako příjemnější. Mnozí z nich si přejí více zeleně ve svém bezprostředním okolí, a proto by osázené fasády mohly přispět ke zlepšení image města. Vertikální výstavba zelených stěn má tu výhodu, že je zapotřebí méně zelené plochy. Demografický vývoj umožnil vertikální růst obytného prostoru a zelené oázy ho následují.

V současné době jsou nástěnné zahrady stále spojeny s vyššími náklady. To ovlivňuje nejen zvolená nosná konstrukce, ale také vhodný zavlažovací systém. Lze využít dešťovou vodu? Pokud ano, jaké jsou možnosti sběru? Svou roli hraje i konstrukce budovy: Jak musí architekti a inženýři navrhnout budovu, aby rostliny odolaly i bouřkám? Na všechny tyto otázky je potřeba najít odpovědi, které se jistě objeví v průběhu příštích let. Pro urbanisty představují rostlinné stěny nový kreativní prostor. Zeleň v interiéru i exteriéru budov se tak stává integrální součástí architektonického konceptu propojujícího stavbu, člověka a přírodu.