Mycelia: Architektura z hub

Vědci z amerického start-upu Ecovative vyrobili z mycelia materiál podobný pěně "MycoFoam", který se používá jako izolační materiál v architektuře. Tento organický stavební materiál vám podrobněji představíme v tomto článku.

Izolační materiály z obnovitelných surovin, jako je celulóza a měkká dřevěná vlákna, se ve stavebnictví prosazují již od poloviny 90. let. Start-up Ecovative nyní vyvinul samovolně rostoucí alternativu k obnovitelným surovinám, která je vyrobena z mycelia. Mycelium je podzemní síť houby, podobná kořenům stromů. Tyto vláknité buňky se kombinují s vedlejšími produkty zemědělství, jako jsou kukuřičné stonky nebo stébla, a v temné místnosti se po dobu pěti až sedmi dnů pěstují až vytvoří síť kořenů. Mycelium využívá zemědělský odpad, přičemž materiály vykvetou do struktury, která je podobná lepivé hmotě. Mycelium funguje svým způsobem jako samovolně se vyrábějící lepidlo, které spojuje různé druhy přírodních produktů.

Poté se mycelium dehydratuje a zahřívá. V závislosti na přidaných vedlejších produktech lze ovlivnit vlastnosti, jako je hustota, vzhled, tloušťka a struktura. Materiál je stoprocentně biologicky odbouratelný a slouží nejen jako izolační materiál, ale také jako stavební materiál šetřící zdroje a alternativa k plastům a polystyrenu, z nichž je vyrobena většina obalů. Na výrobu 1m³ polystyrenu je potřeba 1,5 litru ropy. Pro srovnání: Stejné množství MycoFoam (název ekologického stavebního materiálu) je stoprocentně recyklovatelné. Podle výrobce je tato látka nehořlavá a objemově stabilní, takže je vhodná i pro výrobu akustických obkladů a sendvičových panelů.

 

Mladý architekt David Benjamin v rámci programu "Young Architects Program" v Muzeu moderního umění v New Yorku ukázal, jak lze materiál mycelium využít v architektuře. Jeho stavba Hy-Fi ve tvaru válce se skládá z 10 000 mykotických cihel, které byly vypěstovány v laboratoři Ecovative. Název odkazuje na "hyfy", vláknité buňky hub. S touto konstrukcí ve tvaru věže poprvé použil houbový materiál jako nosný materiál v exteriéru, a získal tak v roce 2014 v této soutěži první cenu.

Zakladatelé společnosti Ecovative nebyli první, kteří objevili potenciál hub jako stavebního a obalového materiálu. Již v 80. letech 20. století se americký umělec Phil Ross postaral o rozruch svými sochami z chuchvalců pilin, které držely pohromadě pomocí mycelia. Dnes tento houbový průkopník z tohoto materiálu vyrábí židle, stoličky a stoly. Se svou společností MycoWorks sleduje cíl rozšířit využití tohoto revolučního stavebního materiálu také v architektuře.

Umělec je přesvědčen, že mykoarchitektura je již technologicky natolik vyspělá, že je vhodná pro stavbu domů. Ukázal to v přístupech s minidomkem "Mycotectural Alpha", který se skládá výhradně z houbových cihel. Podle Rosse však může být tento udržitelný stavební materiál obtížně prosaditelný zejména z kulturních důvodů. Houby nejsou vnímány pozitivně – mnoho lidí si je spojuje s negativními a zdraví škodlivými vlastnostmi. Ross se domnívá, že ve společnosti je potřeba změna myšlení.

 

To však nijak nesnižuje potenciál tohoto ekologického stavebního materiálu. Ještě je třeba investovat hodně do výzkumu a optimalizace, než se ve stavebnictví prosadí. Jisté však je, že udržitelné stavby již dnes hrají v architektuře klíčovou roli. Vědecké studie zkoumající potenciál mycelia by se proto mohly vyplatit.