Jak mění umělá inteligence architekturu? Zkušenosti z oblasti vzdělávání jasně ukazují, že podporuje kreativitu architektů v procesu generování nápadů. A to je teprve začátek.
Vzhledem k rychlému vývoji v oblasti umělé inteligence není třeba příliš velké představivosti, abychom viděli, že tato technologie zásadně mění náš svět. V současné době již prakticky neexistuje oblast, kde by umělá inteligence nehrála (nebo brzy nebude hrát) významnou roli. To platí zejména v architektuře. Pro profesora Michaela Holzeho z BHT v Berlíně je změna poháněná umělou inteligencí již nyní zřetelná. V jeho kurzu Využití počítačů při prezentaci arch. návrhů už studenti navrhují jako architekti zítřka s využitím umělé inteligence. Úžasné výsledky nedávno představil na virtuální konferenci ALLPLAN o AI v architektuře.
Umělá inteligence: nejlepší nástroj pro generování nápadů
Pro Michaela Holzeho je práce s platformami jako Dall-e, Midjourney, Stable Diffusion nebo PromeAI doslova převratná, i když se tyto AI modely v současné době používají pouze na samém začátku projektu pro generování nápadů: "Pro mnoho lidí je nejtěžší pochopit, že stroje mají nápady a generují návrhy!", zdůrazňuje architekt. Tyto inteligentní nástroje umožňují neuvěřitelně rychlé a vizuálně ohromující generování nápadů při nízkých nákladech. To, co dříve vyžadovalo mnoho hodin práce, lze nyní díky umělé inteligenci vytvořit v mimořádných detailech během několika sekund.
Tento nový způsob navrhování pomocí obrázků se neomezuje pouze na jednotlivé pohledy. Pomocí správných podnětů lze generovat fasády, detailní řezy, a dokonce i interiérovou architekturu - až po jednotlivé kusy nábytku. V neposlední řadě lze hravě zkoumat a revidovat nespočet variant, dokud není dosaženo požadovaného výsledku. Jiné nástroje umělé inteligence, například Photoshop Beta, umožňují přesné následné zpracování (např. prostřednictvím nástrojů jako Generative Fill). Cílem je zachovat při používání AI co největší kontrolu. Podle Michaela Holzeho je možné dosáhnout požadovaného výsledku s téměř absolutní přesností.
"Technologie je tak dobrá, jak dobrý je člověk, který ji používá," říká Michael Holze. "Vždy máte na výběr, zda se vydáte snadnou cestou nebo zda využijete své vlastní nápady, projdete požadovaným procesem návrhu a dosáhnete požadovaného designu. Člověk by se nikdy neměl spokojit s prvním výsledkem, ale spíše posouvat umělou inteligenci požadovaným směrem. Na vývoj práce s umělou inteligencí se vždy dívám z hlediska toho, co z ní vzniká, ve spojení s architekturou jako uměním."
"Architektonizace " prostřednictvím umělé inteligence
Kromě promptování existuje také možnost "architektonizace" fyzických objektů nebo náčrtů pomocí umělé inteligence. Pomocí platforem AI, jako je LookX AI nebo Stable Diffusion, lze například z fotografie zhruba vytvořeného modelu nebo jednoduchého náčrtu vytvořit podrobnou vizualizaci. Tímto způsobem lze snadno vytvořit hotový, vysoce kvalitní render, který může sloužit k dalším architektonickým diskusím. Jednoduché výkresy CAD nebo parametrické studie lze také přímo převést na render a použít pro urbanistické studie.
Je umělá inteligence v architektuře kreativní?
Obrovský přínos umělé inteligence v architektuře je již patrný v oblasti vzdělávání. K technické implementaci toho,co studenti díky umělé inteligenci dokáží víceméně okamžitě, by obvykle potřebovali alespoň celý další semestr navíc. Michael Holze vidí velký přínos také v tom, že umělá inteligence podněcuje ten nejdůležitější faktor ze všech - nadšení studentů. Studenti, kteří mají potíže, se díky umělé inteligenci mohou zlepšit, zatímco ti silní mohou vyniknout.
Je však práce s umělou inteligencí skutečně kreativní? Podle Michaela Holzeho je kreativita architektů umělou inteligencí inspirována i urychlována. Umělá inteligence může být nástrojem, díky němuž lze architektonickou vizi co nejefektivněji a nejrealističtěji ztvárnit. Iterativní cesta k tomu je často spojena s velkou pílí a vytrvalostí. Konečným cílem architektonického vzdělávání s umělou inteligencí je však podpora rozhodovacích kompetencí studentů, neboť ty jsou nezbytné pro rozpoznání správného řešení mezi mnoha možnostmi.
Zmenšení rozdílu mezi prvotním návrhem a realizační dokumentací
Michael Holze je přesvědčen, že tvůrčí proces architektury bude v budoucnu vnímán optikou umělé inteligence. Zatímco hrdiny této profese byli kdysi talentovaní kreslíři, s umělou inteligencí se mistrovství dneška i zítřka přesouvá k trojrozměrnému a čtyřrozměrnému designu, včetně animace. Dalším krokem je nyní, aby umělá inteligence nejen poskytovala fantastické obrazové návrhy, ale také poskytovala informace o materiálech, detailech a – v konečném důsledku – konstrukci, a tím se zmenšila propast mezi návrhem a plánováním realizace.
