Top 5 inovativních stavebních materiálů

Podívejte se s námi na opravdu průlomové stavební materiály, jejichž koncepty a realizace by dříve připomínaly spíš vědeckou fikci. Od energeticky úsporných inovací, jako je sklo naplněné vodou, až po ekologicky šetrné návrhy 3D tištěných živých budov – každý z těchto materiálů nabízí pohled do budoucnosti, kde stavebnictví nejen respektuje životní prostředí, ale aktivně přispívá k jeho ochraně. Čtěte dál a objevte, jak těchto pět inovativních materiálů nastavuje nové standardy pro revoluci ve způsobu, jak stavíme a jak se vztahujeme k našemu okolí.

Berlínský startup Made of Air přináší revoluci ve stavebnictví díky svým bioplastovým obkladovým panelům na bázi biocharu. ento materiál pohlcuje více oxidu uhličitého, než kolik ho během výroby vypustí, což z něj činí uhlíkově negativní materiál. Vyrobený z odpadů z zemědělství a lesnictví, tento inovativní materiál nejen účinně ukládá uhlík, ale je také recyklovatelný, což dokazuje jeho potenciál v různých oblastech, včetně fasád budov, nábytku a infrastruktury. Patentovaný proces společnosti přeměňuje biouhel a pojivo na granule, které lze tvarovat pomocí standardních technik tvarování plastů, což představuje významný krok k dosažení cíle ukládat do roku 2050 až gigatunu CO²e ročně.

Podobně se staví budovy s využitím dřeva na bázi uhlíku - více informací zde.

 

Londýnské studio Blast Studio inovovalo průlomovou metodu 3D tisku živého mycelia, která spojuje udržitelnou výstavbu s potenciálním městským zemědělstvím. Tato technika využívá odpady z papírových kelímků na kávu jako surovinu, ze které vytváří konstrukci navrženou tak, aby optimalizovala jak svou nosnost, tak podmínky pro růst mycelia. Po vytisknutí mycelium spotřebuje materiál z kelímků, následně vyprodukuje jedlé houby a poté se vysuší do pevného, nehořlavého a izolačního architektonického prvku. Tento podnik nejenže poukazuje na způsob přeměny městského odpadu na funkční a udržitelné stavební materiály, ale také předpokládá budoucnost, kdy budovy mohou přispívat k produkci potravin. Snaha studia Blast Studio rozšířit tuto technologii na větší stavby ztělesňuje radikální posun směrem k živé architektuře, která by se mohla sama opravovat, snižovat množství odpadu a nabízet nové zdroje potravin v městské krajině.

 

Po celém světě se vyvíjí mnoho inovativních materiálů, které nahrazují tradiční zdicí cihly a bloky. Kromě tradičních materiálů, jako jsou balíky slámy, patří mezi významné příklady např: Bio-bloky vyrobené z mikrořas, které představují bezuhlíkovou alternativu k tradičnímu betonu; Sugarcrete, který přeměňuje bagasu, vedlejší produkt zpracování cukrové třtiny, na cihly, které jsou výrazně lehčí a mají zlomek uhlíkové stopy běžných cihel; a cihla Gent Waste Brick, vyrobená z místního stavebního odpadu, která ukazuje, jak lze recyklované materiály upcyklovat na trvanlivé stavební prvky se zlomkem uhlíkové stopy tradičních hliněných cihel.

Britský startup WFG ( Water-Filled Glass ), založený lektorem architektury na Loughborough University Matyasem Gutaiem a jeho týmem, představil převratný systém vytápění a chlazení, který využívá tepelných vlastností vody uzavřené mezi skleněnými tabulemi. Tato ekologická inovace má za cíl přeměnit silně prosklené budovy na modely udržitelnosti tím, že využívá sluneční světlo k regulaci teploty. Voda ve skle absorbuje teplo, které lze následně přerozdělit do chladnějších částí budovy nebo uložit pro pozdější použití, což může snížit účty za energii odhadem o 25 %. Tato technologie také zmírňuje solární tepelné zisky, čímž snižuje závislost na klimatizaci. Tato metoda je nejen nákladově efektivní, protože se spoléhá na standardní sklo a komponenty, ale také minimálně ovlivňuje ztělesněný uhlík stavebních projektů.

Ačkoli stavební botanika a osázené fasády rostlinami nejsou ničím novým, projekt "To Grow a Building" představuje nový přístup ke stavbě, kdy se budovy nejen staví, ale i pěstují. Jeruzalémská laboratoř využívá technologii 3D tisku k vytváření struktur ze směsi půdy a semen, čímž v podstatě využívá zemi jako stavební materiál a vkládá život do samotných stěn budovaných prostor. Tato inovativní metoda umožňuje vytvářet budovy, které se v průběhu času vyvíjejí, přičemž ze semen vyrůstají zelené fasády a kořeny zpevňují vnitřní strukturu, což je v kontrastu s tradičními stavebními materiály, jako je beton a ocel. Projekt nejen zdůrazňuje potenciál pro vytváření soběstačných ekosystémů v rámci architektonických forem, ale také řeší ekologickou krizi tím, že snižuje závislost na průmyslových a nelokálních materiálech.

 

Klimatická krize vyvolala vlnu inovací, která navždy mění definici stavebních materiálů. Tento posun směrem k udržitelným materiálům a inovativním stavebním technikám představuje více než jen technologický pokrok; odráží novou představu o našem vztahu k planetě, kde každá cihla, trám a okno přispívají k udržitelnější, odolnější a ekologičtější budoucnosti.

Nezapomeňte si přečíst náš příspěvek o tom, jak se tradiční materiály stávají udržitelnějšími, zde.