Budova je založena na plošné základové desce s pružným podložím a v suterénu se nachází jednopodlažní podzemní parkoviště. Nadzemní parkovací budova v kompozitním ocelobetonovém provedení je důmyslně začleněna do architektury budovy ve tvaru písmene U. Ačkoli nejvyšší podlaží na severní straně překlenuje také podzemní parkoviště, jeho zatížení se přenáší samostatně do podzemní parkovací úrovně prostřednictvím dlouhých betonových sloupů a stěnových pilířů. Schodiště umístěná v každé části kancelářské budovy byla navržena jako výztužná betonová jádra. Na jižní straně budovy nese horní tři podlaží masivní železobetonová deska.

Vzhledem k tomu, že klient, společnost Geschwister Langer GmbH & Co. KG požadoval od projektantů nákladovou efektivitu a otevřené, flexibilní uspořádání prostor, představovalo statické řešení mostovité nosné desky pro inženýrskou kancelář ústřední konstrukční výzvu. „Programy FRILO jsme využili již v rané fázi projektu k testování chování různých konstrukčních řešení a nalezení vhodného a ekonomického nosného systému,“ vysvětluje Jürgen Walz, řídící společník ve společnosti Wulle Lichti Walz. Přechodová deska má rozpětí 24 m k jádru schodiště u vchodu do podzemního parkoviště a zároveň vyčnívá dopředu. Vzhledem k požadavkům na využití však nepřicházelo v úvahu použití konvenčních stropních nosníků podobných stěnám. Walz a jeho tým dospěli k závěru, že ekonomického statického řešení lze dosáhnout pouze sofistikovaným, iterativním a nelineárním návrhem systému vyvýšených nosníků, který zohledňuje jednotlivé fáze výstavby.

Pro zahájení statické analýzy inženýři využili „stavební model“ programu FRILO k určení vertikálního a horizontálního přenosu zatížení konstrukce. Zdenko Grgic, statik ve společnosti Wulle Lichti Walz, poté pomocí modulu FRILO pro analýzu desek metodou konečných prvků iterativně analyzoval chování mostovité desky v popraskaném stavu v závislosti na zatížení. „Prostudoval jsem všechny návrhové hodnoty desky a poté jsem určil rozsah a geometrii konstrukčního prohnutí, přičemž jsem zohlednil jednotlivé fáze výstavby, abych tak vykompenzoval očekávané deformační chování,“ popisuje Grgic svůj koncepční návrh řešení. Aplikaci rovněž využil k analýze zesíleného plného pásu uvnitř desky, který nese největší podíl zatížení budovy, aby určil hodnoty smyku a provedl ověření protlačovacího smyku pomocí programu FRILO.

Porovnání výsledků výpočtů v modulu FRILO pro souvislé nosníky potvrdilo, že vypočítané chování při ohybu ve stavu s prasklinami v průřezu (stav II) bylo v souladu s předběžnými analýzami, které již provedl Jürgen Walz. „FRILO je nejlepší nástroj pro dosažení srozumitelných výsledků co nejjednodušším a nejefektivnějším způsobem. Dokumentace statické analýzy obsahuje to podstatné a lze ji pomocí nástroje Document Designer automaticky sestavit do jediného přehledného – a přitom přizpůsobitelného – dokumentu,“ chválí Grgic.

Aby bylo možné zajistit ekonomickou výstavbu nosníkové soustavy pomocí konvenčních metod železobetonového stavitelství na staveništi, byla dočasná podlahová deska kontrolovaně spouštěna po etapách v závislosti na vlastnostech materiálu a fázích výstavby. Na staveništi byly pečlivě sledovány dvě věci. Zaprvé, technolog stavebních materiálů vyrobil pomocí lisovacího stroje zkušební kostky, aby zajistil požadovanou pevnost betonu a přesně načasoval vybourání bednění betonové desky. Zadruhé, geodet pravidelně zaznamenával skutečné deformační chování desky, aby se ujistil, že předpoklady vypočítané statikem odpovídají realitě v každém kroku zatěžování. „Díky sledování a dokumentaci viditelného chování betonu při deformaci jsem mohl své výpočty ověřit přímo na stavbě,“ říká Grgic a popisuje jedinečné kouzlo projektu z pohledu statika. A výsledek mu dává za pravdu: díky správně naplánovanému prohnutí a důkladně kontrolovanému bednění betonu se mostová deska nakonec vytvarovala podle představ bez jakékoli nechtěné deformace směrem nahoru či dolů.